zraková ostrost

Hlavním parametrem určujícím zrakovou ostrost je rozlišovací schopnost oka. Ta je definována jako minimum separabile, nejmenší vzdálenost dvou bodů v prostoru, které je ještě oko na určitou vhdálenost schopno rozlišit. Z uvedeného je zřejmé, že rozlišovací schopnost je vlastně úhel, pod nímž dopadají světelné paprsky z těchto bodů do uzlového bodu oka. U lidského oka za optimálních podmínek (paprsky do fovea centralis, dostatečný jas světla) činí rozlišovací schopnost 25-30 úhlových vteřin (0.5'). To odpovídá při vzdálenosti 10 metrů rozteči bodů asi 2.5 mm.

Zraková ostrost závisí na hustotě světločivných elementů v daném místě sítnice, jejich funkčním zapojením do zrakové dráhy, intenzitou osvětlení, kontrastem, prostupností optických prostředí oka a v neposlední řadě výkonností dioptrického aparátu oka.

Provedení

1. Vyšetřovaná osoba čte písmena z optotypu ze vzdálenosti 6 metrů nejprve jedním a potom druhým okem. Optotyp by měl být zavěšen ve výši hlavy pacienta.
2. Výsledkem vyšetření je nalezení poslední řádky, kterou vyšetřovaný ještě bezpečne přečte.
3. Výsledek se udává pro každé oko zvlášť. Má podobu zlomku, který má v čitateli vzdálenost, z které se četlo (6) a ve jmenovateli číslo řádku (uvedeno na optotypu). Zdravé oko má visus 6/6, oko krátkozraké např. 6/24.

Poznámky

Při vyšetřovaní zrakové ostrosti Snellenovými optotypy se vychází z předpokladu, že normální zdravé oko má rozlišovací schopnost 1'. Písmena, čísla nebo symboly jsou konstruovány v čtvercových sítích 5x5 bodů. Jejich velikost je při dané vzdálenosti vždy taková, aby byly detaily znaku o 1' rozlišitelné právě z této vzdálenosti. Vzdálenost, z které je zdravé oko schopno řádek znaků přečíst (t.j. rozlišit detaily) je uvedena na optotypu. Většinou jde o vzdálenosti 4, 6, 9, 12, 18, 24, 36 a 60 metrů.

Písmeno Snellenova optotypu